“Rodičům a rodnému kraji vděčím za to, že jsem se naučil rozuměti duši lidské a duši hudby,” řekl Josef Suk v jednom ze svých projevů. Narodil se 4. ledna 1874 v malé vísce jménem Křečovice do rodiny s dlouhou kantorskou tradicí. Prostředí vesnice s lidovou kapelou v něm probouzelo zájem o hudbu už v raném dětském věku. Po jedné návštěvě Národního divadla, kam jej rodiče vzali na představení Rozkošného opery Svatojanské proudy napsal Ouverturu d moll, jeden ze svých prvních klavírních pokusů.
V roce 1885 byl přijat ke studiu na pražské konzervatoři, kde se vedle Oskara Nedbala a Vítězslava Nováka stal nejoblíbenějším žákem Antonína Dvořáka, jehož dcera Otilka jej okouzlila natolik, že se s ní později oženil. Společně s Karlem Hoffmannem, Oskarem Nedbalem a Ottou Bergerem byl vybrán do nově se utvářejícího smyčcového kvarteta, které již od prvního koncertu 12. listopadu 1891 sklízelo úspěchy a Suk si tak mohl otevřít cestu do celé Evropy. V Českém kvartetu působil jako druhý houslista až do roku 1933, kdy musel koncertní činnost ze zdravotních důvodů ukončit.
Jako mnozí velcí skladatelé měl i Suk své odpůrce a ze strany kritiků, konkrétně referentů časopisu Smetana (Zdeněk Nejedlý, Vladimír Helfert, Josef Bartoš, K. B. Jirák ad.), musel snášet i bagatelizující a zaujaté soudy, po kterých měl být těsně před 1. světovou válkou natolik znechucen, že zvažoval, že načas přeruší koncertování v Praze.
Po premiéře Zrání v roce 1918 byl v Čechách obzvláště váženou skladatelskou osobností a o několik let později byl jmenován profesorem mistrovské školy skladby. Od roku 1920 pracoval na své nejnáročnější koncepci, symfonické skladbě Epilog, věnoval se vlastní pedagogické činnosti a na pražské konzervatoři vykonával třikrát funkci rektora. Za první republiky se těšil obecné úctě a jako vážená osobnost přednášel mnoho projevů při různých příležitostech. V roce 1933 mu byl udělen čestný doktorát Masarykovy univerzity v Brně. Jeho poslední skladbou byla drobná Sousedská, kterou věnoval křečovickým muzikantům.
Dnes si slavnostně připomínáme 150. výročí od Sukova narození a v průběhu roku mu v programu věnujeme zasloužené místo. Buďte u toho s námi!