Rok české hudby 2024 se stal celospolečenským fenoménem, který zasáhl široké publikum v Česku i zahraničí. Během roku proběhlo 1400 akcí, které pořádalo 344 subjektů ve 262 městech. Oslavy české hudby v roce 2024 oslovily i publikum, které běžně na hudební události nechodí. Rozsáhlá komunikační kampaň pokryla tradiční média i sociální sítě, čímž přispěla ke zvýšení povědomí o české hudbě napříč věkovými i zájmovými skupinami. Hlavním tématem bylo 200. výročí narození Bedřicha Smetany pod hlavičkou přidruženého projektu Smetana200.

„Naším cílem bylo, aby se Rokem české hudby cítily osloveny všechny skupiny obyvatelstva a nebyl vyhrazen pouze těm, kteří chodí v oblecích do koncertních síní. Snažili jsme se proto zaměřit i na alternativní scénu a další žánry mimo klasickou hudbu. Až čas ukáže, jestli se nám podařilo tento cíl naplnit, ale čísla, která máme nyní k dispozici, naznačují, že se to v duchu motta ‚Hudba jsme my‘ povedlo,“ říká Marek Šulc, koordinátor Roku české hudby 2024.

Jedním ze stěžejních poslání Roku české hudby 2024 bylo zvýšení povědomí o české hudbě a jejích osobnostech u široké veřejnosti v České republice. Analýzy mediálních výstupů a chování uživatelů na sociálních sítích potvrzují, že tato snaha byla úspěšná. Tištěná média, televize, rozhlas a sociální sítě přinesly celkem 10 080 výstupů spojených s Rokem české hudby. Jejich mediální dosah byl 408 milionů, což značí, že každý obyvatel České republiky starší 15 let se mohl setkat s přibližně 45 výstupy. Dosahová kampaň na sociálních sítích Facebook a Instagram dosáhla téměř devět milionů zobrazení s dosahem jeden a půl milionu unikátních uživatelů. Kampaň ke zvýšení povědomí o české hudbě i značkách Rok české hudby a Smetana200 přinesla velmi pozitivní výsledek v podobě největší dosahu ve věkové skupině 25–45 let s vyšším zastoupením mužů, přičemž standardní skupinou, která nejčastěji reaguje na příspěvky z oblasti hudby a kultury jsou ženy ve věku nad 55 let. Téměř dva miliony diváků pak zhlédly videospot Roku české hudby v České televizi, která byla generálním mediálním partnerem projektu. Audio verze spotu běžela také na stanicích hlavního mediálního partnera, jímž byl Český rozhlas.

„Tento rok byl jedinečnou příležitostí, jak naplnit pojem ‚česká hudba‘ náležitou hrdostí, připomenout si skladby, které nás proslavily, ale zároveň také třeba objevit nová nebo zapomenutá díla. Rok české hudby byl klíčovou kulturní událostí roku 2024 a to jak doma, tak v zahraničí. Těší mě, že se nám podařilo ukázat, že Česko skutečně patří mezi světové hudební velmoci,“ uvedl ministr kultury Martin Baxa.

Propagace české hudební kultury v zahraničí byla dalším z klíčových cílů Roku české hudby 2024. Díky spolupráci s Českými centry, zastupitelskými úřady a zahraničními pořadateli se česká hudba představila na prestižních světových scénách. Česká filharmonie podnikla turné po evropských městech a třikrát vystoupila v New Yorku v rámci Českého týdne v Carnegie Hall. Národní divadlo uvedlo českou operu na festivalu ve finské Savonlinně, Symfonický orchestr Českého rozhlasu koncertoval v Japonsku a Moravská filharmonie Olomouc absolvovala turné po polských koncertních sálech. České hudbě a podpoře jejího renomé v zahraničí pomohly také osobnosti ambasadorů Roku české hudby. Za všechny lze zmínit dirigenta Jakuba Hrůšu, který s Českou filharmonií uvedl český program na festivalu BBC Proms, tenoristu Pavla Černocha, jenž účinkoval nejen v janáčkovských rolích na předních světových scénách, nebo Pavel Haas Quartet, který se v prosinci představil právě v rámci Českého týdne v Carnegie Hall.

V roce 2024 uplynulo 200 let od narození Bedřicha Smetany a 140 let od jeho úmrtí. Přirozeným centrem oslav se stala skladatelova rodná Litomyšl, jeho hudba však zněla i v dalších městech doma i v zahraničí. Národní divadlo moravskoslezské uvedlo dvakrát cyklus všech Smetanových dokončených oper. Kompletní operní dílo zaznělo také v Divadle J. K. Tyla v Plzni a na Národním festivalu Smetanova Litomyšl. V den Smetanových narozenin pořádalo Národní divadlo slavnostní večer Smetana Gala, kde vystoupili přední čeští sólisté a dirigenti. Národní divadlo Brno zahájilo moravskou část Roku české hudby novou inscenací Dalibora v režii David Pountneyho. Známý režisér se podílel také na překladu libreta pro komorní adaptaci opery Dvě vdovy, kterou připravila Birmingham Opera Company a v režii mladého umělce Lorenza Ponteho ji uvedla na Smetanově Litomyšli. Plzeňská filharmonie uvedla Smetanovo kompletní symfonické, komorní, klavírní a melodramatické dílo.

Smetanovské výročí přineslo i několik významných nahrávek. Mou vlast natočil Symfonický orchestr Českého rozhlasu pod vedením Petra Popelky, Musica Florea s Markem Štrynclem a Česká filharmonie se Semjonem Byčkovem. Díky této nahrávce získala Česká filharmonie ocenění Orchestr roku od prestižního hudebního časopisu Gramophone a nominaci na stejné ocenění od BBC Music Magazine, kde mohou posluchači hlasovat do konce února. Tenorista Pavel Černoch nahrál společně s Českou filharmonií a Tomášem Netopilem Smetanovy árie a duety. Nahrávky Symfonického orchestru Českého rozhlasu i Pavla Černocha jsou navíc nominovány na Cenu Anděl Coca-Cola 2024.

Výročí připomněla také řada knižních publikací. Pavel Kosatík a Milena Štráfeldová vydali nové popularizační životopisy Bedřicha Smetany, přičemž Kosatíkova kniha vyšla i v audio verzi, kterou načetl dirigent a ambasador Roku české hudby Jakub Hrůša. Národní divadlo moravskoslezské vydalo kompletní libreta Smetanových oper s překlady do angličtiny. Nakladatelství Königshausen & Neumann připravilo anglický sborník Bedřich Smetana a evropská opera.

Rok české hudby 2024 se slavil i v regionech a mezi amatérskými hudebníky. Západočeský Kublov připomněl svého rodáka Josefa Leopolda Zvonaře, autora písně Čechy krásné, Čechy mé. Pražský filharmonický sbor uspořádal velké sborové setkání Proč bychom se netěšili s účastí profesionálů i amatérských pěvců, které doprovodila Česká filharmonie. V Hradci Králové proběhla celostátní přehlídka sborů Choralia Magna. Symfonický orchestr Českého rozhlasu uspořádal koncert Tisíc hlasů adventu, na kterém mimo jiné připomněl 190 let od prvního uvedení Fidlovačky včetně písně Kde domov můj.

Vedle Bedřicha Smetany byli nejhranějšími autory Antonín Dvořák, Leoš Janáček a Bohuslav Martinů. Zazněla také díla dalších českých skladatelů, jako jsou Jan Novák, Vítězslava Kaprálová, Josef Mysliveček či Kryštof Harant. Mezi nejčastěji uváděnými skladbami dominovaly Prodaná nevěsta, Má vlast, Rusalka a Novosvětská symfonie, často i v podobě jednotlivých částí.

Repertoár Roku české hudby 2024 přinesl na jeviště a pódia více než 200 jmen českých skladatelů a skladatelek. Do Národního divadla se vrátila Fibichova opera Šárka, zatímco Národní divadlo moravskoslezské dokončilo cyklus oper terezínských autorů. Národní divadlo Brno nastudovalo světovou premiéru opery Here I am, Orlando slovenské skladatelky Ľubici Čekovské. Česká filharmonie pod taktovkou Davida Robertsona uvedla evropskou premiéru skladby Superorganisms Miroslava Srnky. Ensemble Damian nahrál první českou operu Františka Antonína Míči O původu Jaroměřic, Lieder Society oživila povědomí o hudbě skladatelky Slávy Vorlové a Cappella Mariana zaznamenala na CD Putování do Svaté země Kryštofa Haranta. Také tato nahrávka se uchází o prestižní Cenu Anděl. Rok české hudby v roce 2024 reflektoval také dění na poli jazzu, folklóru, alternativní hudby, ale i třeba black metalu.

Ohlédnutí za atmosférou a událostmi Roku české hudby 2024 přinese dokumentární film, který připravuje Česká filharmonie v koprodukci s Českou televizí. Snímek mladého českého režiséra a scenáristy Marka Čermáka by měl být dokončen v první polovině roku 2025 a následně jej odvysílá Česká televize na kanálu ČT art.

Webové stránky www.rokceskehudby.cz zůstávají v provozu jako svědectví událostí, které Rok české hudby 2024 přinesl.