Narodil se 3. července 1854 na Hukvaldech jako deváté ze čtrnácti dětí hukvaldského učitele Jiřího Janáčka a jeho ženy Amálie. V jeho vzpomínkách na dětství se objevuje hukvaldská škola, tatínkovy včelíny, kopec Babí hůra nebo kůr kostelíku, kde zpíval při slavnostních mších.

🎼 Janáčkova cesta ke slávě, které se později dočkal, nebyla snadná. Studoval v Brně, Praze, Lipsku a Vídni. Stal se mistrem v zachycování lidských emocí a přírodních krás. Jeho skladby si získaly srdce publika svou syrovou upřímností a smyslem pro dramatické vyprávění příběhů.

✍️ Janáček byl také vášnivým sběratelem lidových písní. Ty si pečlivě zapisoval a integroval do své tvorby. Od roku 1897 až do konce života si také v nejrůznějších situacích zaznamenával úryvky lidské řeči i s notovým záznamem, tzv. nápěvky mluvy. Považoval je za „okénka do lidské duše“ a za více než třicet let pořídil několik tisíc záznamů.

💍 Osobní život Leoše Janáčka nebyl bez bolesti. V roce 1881 se oženil se svou láskou Zdenkou Schulzovou, ale krásná budoucnost, jak si ji vysnil, jejich manželství nečekala. Vedle partnerských krizí postihly rodinu hned dvě tragédie. Nejprve v roce 1890 zemřel Janáčkovým teprve dvouletý syn Vladimír, v roce 1903 pak na tyfus zemřela i milovaná dcera Olga. „Tatušku, přehrej mi tu svou operu, já ji již neuslyším.“ Olžině památce věnoval Janáček Její pastorkyňu.

💌 Společnost žen byla kořením Janáčkova života i tvůrčí inspirací. Roku 1917 se během lázeňského pobytu v Luhačovicích seznámil s o téměř čtyřicet let mladší Kamilou Stösslovou. Jejich přátelství stojí za jedním ze skladatelsky nejplodnějších období Janáčkova života a Kamila se stala předobrazem některých operních hrdinek včetně Eliny Makropulos.

🖤 Kamila s Janáčkem strávila i jeho poslední dny na Hukvaldech. Koncem července roku 1928 tam skladatel pracoval na své opeře Z mrtvého domu. Práci však již nedokončil. Zemřel v neděli 12. srpna 1928 v deset hodin dopoledne na zápal plic. O tři dny později byl Janáček pohřben na Ústředním hřbitově v Brně. Moravská metropole se stala jeho domovem a on do ní naopak obtisknul svého tvůrčího ducha.