Rok české hudby 2024 se významně propsal do kulturního a hudebního programu, který letos svým návštěvníkům nabídly západočeské instituce. Ústředním tématem byly oslavy 200. výročí narození Bedřicha Smetany. Plzeňská filharmonie a Divadlo J. K. Tyla v Plzni připravily výjimečné projekty, včetně kompletního uvedení Smetanových oper, tematických festivalů a mimořádných koncertů. Karlovarský symfonický orchestr oslavil 130. výročí kontinentální premiéry Dvořákovy Novosvětské a Západočeský symfonický orchestr uvedl světové premiéry tří nových skladeb od současných českých autorů. Významnou roli sehrály také vzdělávací projekty, jako například Rozhovory u klavíru Konzervatoře Plzeň, které studentům podrobněji přiblížily dílo českých skladatelů. Rok české hudby tak spojil významné instituce, orchestry i jednotlivé umělce v pestré a inspirativní oslavě české hudby pro všechny generace.

Plzeň oslavila Rok české hudby filharmonickými koncerty, operami a loutkovým divadlem

Město Plzeň se připojilo k projektu Rok české hudby 2024 a oslavu 100 let od jeho vzniku pojalo ve velkém stylu, stejně tak projekt Smetana200. „Hlavními nositeli projektu se v Plzni staly Plzeňská filharmonie a Divadlo J. K. Tyla v Plzni. Divadlo J. K. Tyla uvedlo celý cyklus oper Bedřicha Smetany a připravilo koncert sborových děl za účasti pěveckých souborů z celé republiky,” říká Eliška Bartáková, členka Rady města Plzně pro oblast kultury a památkové péče a pokračuje: „Plzeňská filharmonie věnovala Roku české hudby 2024 řadu projektů, přes tradiční festival Smetanovské dny, Smetanománii i mimořádné koncerty na zámku Loučeň „Smetana a Dvořák mecenášům“, v Plzeňském Prazdroji „Noc se Smetanou“ a diváky potěšila v pražském Rudolfinu koncertem v rámci Svátků hudby. Připravila i překvapení ve formě dvou filmů o životě Bedřicha Smetany, na kterých se Plzeňská filharmonie spolupodílela. Stranou nezůstalo ani plzeňské Divadlo ALFA, které v loutkové inscenaci „Chcete Smetanu?“ svěřilo národní hudební poklad do rukou tří loutkoherců.”

Město Plzeň podpořilo v rámci Dotačního programu Rok české hudby 2024 i další kulturní organizace, které nabídly veřejnosti širokou škálu výstav, hudebních a literárních pořadů, přednášek i publikací. Přehled významných výročí a akcí k Roku české hudby 2024 je k dispozici rokceskehudby.plzen.eu.

Pocta kulturnímu dědictví Plzeňského kraje

„Rok české hudby 2024 představuje pro Plzeňský kraj mimořádnou příležitost k oslavě a zhodnocení našeho bohatého kulturního dědictví, které je neodmyslitelnou součástí české identity. Tento rok není jen reflexí minulosti a připomenutím významných osobností a děl, ale také vytváří most k současnosti a budoucnosti,“ uvedl Libor Picka, radní Plzeňského kraje pro kulturu, památkovou péči a cestovní ruch. Plzeňský kraj tyto aktivity nejen podporuje, ale také podniká konkrétní kroky. „V letošním roce jsme například založili Uměleckou akademii pro nadané a talentované děti a pravidelně podporujeme dětská umělecká uskupení, jako je Dětský sbor opery DJKT Kajetán v Plzni nebo Storm Ballet či sbor Andílci. Je pro nás zcela zásadní inspirovat a podporovat mladou generaci, aby se aktivně zapojovala a rozvíjela svůj talent,” informuje Picka.

Plzeňský kraj realizuje i další způsoby podpory. V rámci dotačního programu „Podpora kultury PK“ bylo letos jedno z témat Smetana 200 a Rok české hudby 2024, což zahrnovalo projekty oslavující 200 let od narození tohoto významného českého skladatele a iniciativy spojené s Rokem české hudby. Dále každoročně součástí rozpočtu kraje je dotace pro činnost Divadla J. K. Tyla v Plzni, včetně speciálních open air představení, jako byla v letošním roce opera Libuše či muzikál Dracula.

Libor Picka dále dodává: „Kromě toho jsme uzavřeli Memorandum o spolupráci se Středočeským krajem, Hlavním městem Prahou a Zámkem Loučeň, jejichž území zahrnuje místa spojená s působením a tvorbou Bedřicha Smetany. Společná iniciativa těchto subjektů se zaměří na společný marketing a prezentaci těchto hudebních míst, čímž posilujeme povědomí o naší bohaté hudební historii a podporujeme její prezentaci.“

Plzeňská filharmonie: Výjimečné projekty a světové premiéry

Plzeňská filharmonie připravila pro Rok české hudby řadu výjimečných projektů.  K vrcholům patřil festival Smetanovské dny, během kterého byly provedeny komorní skladby a melodram Bedřicha Smetany. V rámci Smetanománie zaznělo celé Smetanovo klavírní dílo, a filharmonie rovněž uvedla celou Smetanovu symfonickou tvorbu. „Za pozornost též stojí Noc se Smetanou, jedinečný autorský večer, který se uskutečnil v Návštěvnickém centru Plzeňského Prazdroje. Z autorských pořadů bych ráda zmínila také titul Dvořák učitel, závěrečný díl trilogie uvedený jak v Plzni, tak na festivalu Dvořákova Praha. Samozřejmě jsme neopomenuli ani další české autory – ať už jde o Sukovu Symfonii č. 2 zvanou Asrael či Koncert pro violoncello a orchestr plzeňského autora Karla Pexidra, který nedávno oslavil 95. narozeniny,“ ohlíží se za letošním Rokem české hudby ředitelka Plzeňské filharmonie a předsedkyně Asociace symfonických orchestrů a pěveckých sborů ČR Lenka Kavalová a zve na dnešní koncert: „V den konání této tiskové konference se návštěvníci Měšťanské besedy mohou těšit na plzeňskou premiéru Symfonie č. 4 – Edison, kterou zkomponoval plzeňský rodák Jiří Bezděk.“

Divadlo J. K. Tyla: 220 akcí spojených s Rokem české hudby

Divadlo J. K. Tyla v Plzni oživilo Smetanův odkaz uvedením všech jeho oper včetně nedokončené opery Viola. Prodanou nevěstu, Dalibora, Hubičku, Čertovu stěnu i velkolepé uvedení Libuše jako open-air na Lochotíně mohli diváci vidět v nastudování domácí opery DJKT. Opery Braniboři v Čechách, Tajemství a Dvě vdovy ještě zazní v lednu jako součást epilogu RČH, a sice v podání hostujícího souboru opery Národního divadla moravskoslezského. „Smetanovu sborovou tvorbu jsme připomněli nádherným koncertem Smetanovy sbory ve Velkém divadle, jeho písňové tvorbě se pak věnovala dvě Operní matiné. K oslavám Roku české hudby přispěly všechny naše umělecké soubory, v průběhu roku 2024 tak nabízíme přes 220 představení, koncertů a jiných akcí, které jsou spojeny s RČH,“ zmiňuje ředitel DJKT Martin Otava a zdůraznil, že DJKT neopomnělo ani díla Dvořáka, Janáčka, Martinů, Rejchy, Bendy, Dusíka a dalších. Ze současných skladatelek a skladatelů jmenoval Sylvii Bodorovou, Lenku Notu, Gabrielu Vermelho, Dalibora Bártu, Petra Horu, Jana Kučeru, Pavla Lochmana, Jana Rejenta či Jiřího Temla. „Jako první české mimopražské divadlo uvádíme legendární muzikál Karla Svobody Dracula a nezapomněli jsme ani na děti, pro které jsme nachystali několik pohádek v čele se zkrácenou verzí nejslavnější Smetanovy opery s názvem Prodáváme nevěstu. Na závěr roku ještě připravujeme audio-inscenaci hry Samý vřesk a třesk Aleny Zemančíkové o životě Bedřicha Smetany, ve které zazní i jeho nedokončená Viola,“ uzavírá Otava.

Karlovarský symfonický orchestr: Oslavy výročí a edukační programy

Vrcholem koncertních aktivit Karlovarského symfonického orchestru v Roce české hudby se stal 66. ročník festivalu Dvořákův karlovarský podzim, který zároveň otevřel 190. sezonu jednoho z nejstarších evropských těles. Závěr festivalu patřil Dvořákovu oratoriu Svatá Ludmila, které bylo v Karlových Varech uvedeno zcela poprvé, v roli Ludmily debutovala Tamara Morozová. „Naší milou „povinností“ bylo připomenout 130. výročí kontinentální premiéry Dvořákovy „Novosvětské“. Ve světové premiéře jsme provedli za účasti autora Jiřího Temla Koncert pro housle a orchestr č. 2 „Biblický“. V závěru října uvádíme každoročně Smetanovu Mou vlast, v letošním roce jsme tomuto dílu věnovali i edukační programy, které navštívilo 5 000 dětí z několika desítek škol Karlovarského kraje,” shrnuje Michaela Moc Káčerková, M. Mus, ředitelka Karlovarského symfonického orchestru.

Západočeský symfonický orchestr: Pocta minulosti a premiéry současných skladatelů

Západočeský symfonický orchestr se do Roku české hudby zapojil velmi aktivně. Hudbu českých autorů zařadil nejen do svých symfonických koncertů, ale také do několika komorních. Kromě nejvýznamnějších jubilantů byl a je velký důraz kladen na autory, kteří zahynuli v koncentračních táborech v roce 1944, ať už to byl Pavel Haas, Hans Krása nebo Viktor Ullmann. ZSO uvedl také scénicky Krásovu dětskou operu Brundibár, a to včetně představení pro školy. Pozornost však dostávají i starší čeští mistři jako Jan Křtitel Vaňhal, František Růžička, Leopold Koželuh, Josef Mysliveček, Jakub Jan Ryba a mnozí další. „V programech nechybí ani hudba nejnovější: ZSO premiéroval v průběhu listopadu tři světové premiéry z per Lukáše Sommera, Mikoláše Troupa a Kryštofa Marka. V rámci Svatováclavského koncertu pak zazněla Missa Solemnis Miloše Boka, na Vánočním koncertě uvedeme Vánoční Luboše Fišera. Připomněli jsme také letošní jubileum Jana Klusáka uvedením jeho Partity pro smyčce,” zmiňuje Jan Dušek, ředitel Západočeského symfonického orchestru.

Konzervatoř Plzeň: Oslavy Roku české hudby na Smetanománii, koncerty i inspirativní dialogy

Na Konzervatoři Plzeň se žáci klavírního oddělení zapojili do projektu Smetanománie, v rámci kterého zaznělo kompletní klavírní dílo tohoto českého skladatele. Dále byl Roku české hudby věnován Koncert pedagogů a žáků operního oddělení. Program zahrnoval výběr ze skladeb B. Smetany, L. Janáčka, B. Martinů a A. Dvořáka. Konzervatoř připravuje 35. ročník Mezinárodní smetanovské klavírní soutěže, která již tradičně přivádí do Plzně talentované klavíristy z celého světa a je vždy oslavou klavírní tvorby B. Smetany. „Novinkou je cyklus Rozhovory u klavíru.  První se zaměřil na klavírní tvorbu Leoše Janáčka, jeho dílo představil a komentoval prof. Jan Jiraský, vedoucí katedry klávesových nástrojů JAMU. Druhý večer byl věnován klavírním skladbám B. Smetany, které interpretoval prof. Ivan Klánský, děkan Hudební fakulty AMU,” uvádí ředitel Konzervatoř Plzeň Miroslav Brejcha a dodává: „Oba umělci nejen excelovali ve svých hudebních vystoupeních, ale také vedli poutavé rozhovory s moderátorkou večera, čímž vytvořili inspirativní propojení hudby a slova.”