V Roce české hudbě nově vydáváme také podcast Hudba v českých krajinách! Hostem prvního dílu byla muzikoložka a vědecká pracovnice Muzea Bedřicha Smetany PhDr. Olga Mojžíšová, Ph.D., která se věnuje hlavně výzkumu Smetanovy osobní korespondence a deníků. Co o Smetanovi ještě nevíme? Kam směřuje její bádání? Proč zrovna Smetanu považujeme za zakladatele české národní hudby a jak jej vnímali jeho současníci?

Základ oslavám Roku české hudby položilo sté výročí Smetanova narození v roce 1924. Iniciativa původně vzešla od dobrovolného spolku a později se připojovaly velké instituce jako Národní divadlo a Česká filharmonie. Proč v dané době vzbudil takový zájem zrovna Bedřich Smetana a co vedlo k tomu, že v naši paměť vzešel jako tvůrce české národní hudby?

Podstatnou část svého života Smetana strávil v zahraničí, odkud se vrátil v roce 1856 jako zkušený, sebevědomý dirigent a sbormistr s přehledem o kulturním dění doma i v zahraničí. Proč ho osud zavál zrovna do Švédska? Jak moc ho ovlivnilo prostředí Lisztova kruhu, kam se dostal ve Výmaru? Co ho přimělo k návratu do vlasti?

Svá díla komponoval výhradně na české náměty a v českém jazyce. Do své tvorby integroval, nikoli kopíroval, svou inspiraci jinými skladateli. Z jakého hudebního prostředí vycházel? A v čem spočívalo jeho obvinění z wagnerismu?

Už v poměrně mladém věku měl Smetana ambice, aby se jeho hudba šířila i v zahraničí. Jak složitě jeho díla pronikala do zahraničních koncertních sálů a operních domů? Které opery lze v zahraničí inscenovat i v dnešní době? Co je v jeho tvorbě nadčasové?

Podcast Hudba v českých krajinách si můžete poslechnout i na našich webových stránkách. V dalším díle se můžete těšit například na Miloše Štědroně.

Za spolupráci na vzniku tohoto dílu podcastu děkujeme Národnímu muzeu v Praze.