V posledních pěti červnových dnech se v Ostravě, v obou budovách Národního divadla moravskoslezského, hale Tatran a Divadle loutek, uskutečnilo 7. bienále festivalu nové opery a hudebního divadla – NODO / New Opera Days Ostrava. V enormně krátkém čase díky vysokému nasazení a maximálnímu úsilí našich i mezinárodních inscenačních týmů a cca 150 interpretů, včetně technického personálu, bylo v Ostravě nastudováno v průběhu deseti dní celkem sedm operních představení, výhradně ve světových nebo českých premiérách. Festival NODO nabídnul velmi pestrý pohled na podobu opery v 21. století a vytvořil prostor pro uměleckou reakci tvůrců mladé i střední generace na dobu, která se intenzivně dotýká nás všech. Jedinou kontinuální přehlídku současného hudebního divadla v ČR organizuje Ostravské centrum nové hudby (OCNH) v symbióze s Národním divadlem moravskoslezským (NDM).

„Na NODO člověk často slyší poznámku vyslovenou s obdivem – jak jsou naše představení a produkce ,mimořádné’. Není tomu tak. Uvádět nové skladby a opery převážně mladých skladatelů považujeme za normální! Co není normální a nemá historický precedens je repertoár výhradně zaměřený na minulost, jedno a totéž pořád dokola, s čímž se setkáváme u velkých operních domů a symfonických orchestrů.“

Petr Kotík, 29. 6. 2024

Každé představení letošního bienále demonstrovalo naprosto rozdílný obsahový i hudební svět. Jedno ale mělo NODO společné: špičkové výkony našich i zahraničních interpretů a schopnost maximálně vytěžit minimum času, který měli inscenátoři, hudebníci a herci na nastudování operních inscenací už přímo v Ostravě. Režisér a slovinský umělec Rocc označil festival NODO za OPERNÍ LABORATOŘ.

Festival zahájil 26. 6. novou spoluprací s divadlem Neue Oper Wien, jehož vůdčí postavou je dirigent Walter Kobéra. Ten také dirigoval „operní orchestr“ festivalu, kterým je od zahájení NODO mezinárodní Ostravská banda. Společným titulem bylo slavné dílo francouzského skladatele Pascala Dusapina Passion (2006–07), komorní drama vášně inspirované Monteverdiho operou Orfeus. Pěvci Melis Demiray a Wolfgang Resch, společně s madrigalovým PPCM Vocal Ensemble Graz, účinkovali v nové režii Ursuly Horner. Inscenace putuje na podzim do Vídně.

Jedním z nejočekávanějších představení byla avizovaná světová premiéra inscenace Zaprodanec (Opera o organizaci) Františka Chaloupky (1981). Skladatel je rovněž autorem libreta opery, kterou zkomponoval na objednávku festivalu. Asi 100minutové představení (27. 6.) režíroval Rocc (také prostřednictvím live cinema Tomáše Hlaváčka). Kritikou vysoce oceňované futuristické představení skvěle nastudoval barytonista Felix Heuser, sopranistky Markéta Drabina Schaffartzik a Zuzana Smrčková a tenorista Martin Javorský. Náročné party včetně hereckých akcí provedl sbor Canticum Ostrava, který připravil Jurij Galatenko. Orchestr Ostravská banda posílený o členy ONO – Ostrava New Orchestra vedl francouzský dirigent Bruno Ferrandis.

Třetí den (28. 6.) festival zamířil do alternativních prostor. Basketbalová hala Tatran se svým vysokým, vizuálně pozoruhodným stropem zaujala autorský tandem z Izraele: Amira Shpilmana (1980) a Shiran Eliaserov (1985). Imerzivní opera Impact pro soprán, kaskadérku, riggery, orchestr, smíšený sbor a živou elektroniku měla podtitul Vnitřní cesta ze tmy a autoři skrze ni nově nahlíželi na tělesnost. Nejen hlavní postavy – sopranistka Katsiaryna Zhynhiarouskaya a kaskadérka Helga Wretman – podaly ve vysokých letních teplotách také obdivuhodné herecké výkony. Diváci byli odzbrojeni neúprosnou silou gravitace a snahou účinkujících postav jí vzdorovat, paralelně s pády a vzlety v lidských vztazích.

Ještě ten večer v pátek 28. 6. jsme v Divadle loutek zhlédli představení, kterému nechyběl vtip, nadsázka i poučení: Hořký konec Russolův. Režisér Petr Odo Macháček z pražského Divadla Kámen přivezl do Ostravy tým, který na základě libreta filozofa Petra Rezka a jeho fiktivního příběhu o italském malíři a skladateli Luigi Russolovi vytvořil hravou „poctu“ autorovi manifestu Umění hluku (1913). Velkou roli sehrály originální intonarumori – „hlučníky“, které obsluhovali Luciano Chessa, Anna Clementi a Werner Durand. Nad hluky všedních dní se klenul andělský hlas Pavly Radostové, Petr Ferenc coby kocour Giacomo vedl filosofické úvahy se svým pánem Russolem (Miroslav Paulíček), tempo domácnosti hravě určovala Lucie Zachovalová.

Večer s dvěma operami se uskutečnil také následující den 29. 6. Divadlo Jiřího Myrona opanovala éterická ambientní opera Ephemeral Pulse newyorského skladatele Iana Davise (1989). Velký orchestr vedl Petr Kotík, sbor Canticum Ostrava skvěle připravil Jurij Galatenko. Dílem volně plynuly verše Emily Dickinson o věčnosti, která se skládá z dnešních dní. Zcela jiný svět nabídl svou operou s krimi zápletkou a teroristickým činem podle skutečné události Až tu všichni budou skladatel Haštal Hapka (1997). Pražský tým v čele s režisérkou Vilmou Bořkovec a dramaturgyní Magdalenou Stojowskou přivezl na NODO také mladé jazzové hudebníky, v orchestřišti hrálo smyčcové kvarteto Ostravské bandy a hudebního nastudování se suverénně ujal mladý dirigent Patrik Kako. A herci na jevišti se zpívanou rolí Alžběty Vomáčkové se svorně ptali: Kdo je oběť, kdo zločinec a kdo hrdina?

Festival uzavřela v Divadle Antonína Dvořáka celovečerní opera irské skladatelky Ann Cleare (1983) Malé životy (The Little Lives). Světovou premiéru měla v roce 2022 v rámci Mnichovského bienále. Nově operu inscenoval Jiří Nekvasil a Davida Bazika. V áriích i monolozích pěti postav uzavřených „manipulátorem“ v jednom skotském parku (fantastické pěvecké obsazení v čele s Christopherem Robsonem) jsme sledovali tíživé osudy našich životů i celé Evropy. Operní orchestr zastoupilo osm špičkových hráčů Ostravské bandy a živá elektronika Mikuláše Mrvy a Otakara Mlčocha. Dokonalý přehled nad hudebně náročným představením měl dirigent Bruno Ferrandis.

Svižné, humorné a poučené úvody k operám pro nás připravil Boris Klepal. Produkční a technické zabezpečení letošního NODO měl na starosti asi 40členný tým zkušených zaměstnanců divadla, ale také studentů produkce z univerzit Brna a Prahy. Návštěvnost festivalu byla velká, sjížděli se lidé z celé republiky i zahraničí. Příští NODO se v Ostravě koná v červnu 2026!

 
 ----

NODO / Dny nové opery se konaly za podpory statutárního města Ostravy, Ministerstva kultury ČR, Moravskoslezského kraje a díky dalším institucím, nadacím i podpoře soukromého sektoru. Za kontinuální velkorysou pomoc Ostravskému centru nové hudby děkujeme Liboru a Veronice Winklerovým a Martinovi a Haně Vohánkovým. NODO se v roce 2024 koná ve spolupráci s Neue Oper Wien, Divadlem Loutek Ostrava a společnosti OSTRA GROUP. Generálním mediálním partnerem festivalu je Český rozhlas Vltava, který zaznamená dvě operní představení, hlavním mediálním partnerem je Česká televize. Skladatele a tvůrčí týmy festivalu NODO 2024 podpořila Velvyslanectví Irska a Izraele, tvůrčími stipendii Ministerstvo kultury ČR, SoundCzech a grant Evropské unie. NODO / Dny nové opery Ostrava organizuje Ostravské centrum nové hudby a Národní divadlo moravskoslezské. Více informací k našim projektům na  www.newmusicostrava.cz a také facebooku.