Premiéry nové inscenace opery Tajemství Bedřicha Smetany v hudebním nastudování hudebního ředitele Opery Národního divadla Roberta Jindry a režii Ondřeje Havelky proběhnou 24. a 26. května 2024. V hlavní roli Kaliny se alternují Adam Plachetka a Svatopluk Sem.

Dalším příspěvkem Národního divadla k oslavám Roku české hudby 2024 je nová inscenace opery Bedřicha Smetany Tajemství. Ta patří k vůbec nejpropracovanějším Smetanovým operám a někteří odborníci ji prohlašují za nejlepší operu Bedřicha Smetany vůbec. „Tajem-ství bylo úplně první operním titulem, který jsem měl možnost v Národním divadle dirigovat,“ říká Robert Jindra a pokračuje: „Jsem rád, že s novou inscenací Tajemství přicházíme právě v roce Smetanova jubilea. Podle mého názoru jde o dramaturgicky, formálně, ale i hudebně o jedno z jeho nejlepších děl. Dokonale se v něm snoubí humor, melancholie a niternost. Smetana zde využívá naplno svou melodickou invenci od lidových zpěvů, smysl pro hudební drama až po velká ansámblová čísla. Věřím, že nové nastudování této opery potěší, pobaví i pohladí na duši diváky všech věkových skupin.“

Autorkou libreta je spisovatelka a básnířka Eliška Krásnohorská. Základem dějové linky je dlouhá léta trvající nepřátelství mezi rodinami Kalinů a Malinů. Kalina chce ukázat, že není takový chudák, za jakého jej kdysi měli Malinovi, když mu odmítli dát za ženu svoji dceru Rózu. A nyní se navíc do sebe zamilovali jejich potomci: Blaženka Malinová a Vít Kalina.

Tajemstvím je Kalinovo hledání pokladu, na jehož stopu ho přivedl opožděně nalezený dopis frátera Barnabáše. Jaký poklad měl ale Barnabáš na mysli, je tajemství, které všichni odhalí v samotném závěru opery.

„Smetana napsal krásnou muziku, velice invenční. I v tomto díle dokazuje, jak skvělý cit měl pro dialogy a dramatickou stavbu,“ říká režisér Ondřej Havelka a podrobněji vysvětluje: „Emocionálně vypjaté pasáže jsou nádherně melodické a dojemné. A je-li opera deklarována jako komická, pak v hudbě Smetana opravdu humor má. Například jeho práce s hudebními refrény je neobyčejně vtipná. Hudba je tedy mistrovská, bohužel libreto Krásnohorské za ní dosti pokulhává. Je, když to řeknu mírně, velmi naivní, litera veršů značně archaická. A humor? Možná před sto padesáti lety, kdy opera vznikla, mohl fungovat, po těch dlouhých letech však dosti vyvanul. Ale to je bolest mnoha dobových oper, které vznikaly v duchu obrozenectví, kdy hudební složka kvalitou často výrazně převyšuje libreto. Tento fakt byl motivem pro mé pojetí: naivní libreto – naivní divadlo. Naše inscenace bude tedy jakousi reminiscencí na operní představení z konce 19. století. Dobovou scénografií a tradiční kostýmy počínaje a archaickým, ilustrativním herectvím konče. Takže k velkým hudebním scénám či lyrickým áriím přistupujeme s úctou, v dialogových situacích si dovolujeme ironizující odstup. Tato oscilace mezi ironií a citovou opravdovostí by měla zvolna ustupovat ve 3. dějství, kdy Smetanova hudba jasně vítězí a téma zapovězené lásky spěje k hudebně dokonalému a silně emotivnímu finále.“

 
Autorem scény je Martin Černý, kostýmní výtvarnicí Barbora Maleninská a choreografii vytvořila Jana Hanušová. Ondřej Havelka využije zpočátku i princip „divadla na divadle“, kdy „za oponou“ probíhá typický zmatek a chaos posledních příprav těsně před začátkem představení, a kdy se prostřednictvím minisituací představují charaktery jednotlivých interpretů hlavních rolí. Principálem ansámblu je interpret Kaliny, kterého alternují Adam Plachetka a Svatopluk Sem.

Adam Plachetka si tradičnější přístup pochvaluje: „Těší mě, že se můj smetanovský repertoár pomalu rozrůstá. A nyní je to právě Kalina. Ten je postavou relativně jasnou a jednoduchou co do výkladu. Vzhle-dem ke směru, kterým se naše inscenace ubírá, se spíš snažíme jít do větší hloubky zjevného, nebo chcete-li tradičního pojetí, než že bychom si vymýšleli vrstvy, které autoři do figury už nevtiskli.“

V dalších rolích se představí Zdeněk Plech a František Zahradníček jako Malina, Lucie Hilscherová a Jana Kurucová jako Panna Róza, Markéta Klaudová a Jana Sibera jako Blaženka, jako Vít Petr Nekoranec, pro nějž to bude úplně první kompletně nastudovaná role českého repertoáru, a Aleš Briscein, Bonifácem budou Pavel Švingr a Jan Martiník, roli Skřivánka alternují Martin Šrejma a Josef Moravec, roli Mistra zednického Csaba Kotlár a Jiří Hájek, roli Hospodské Maria Kobielska a Tamara Morozová, roli Jirky Daniel Matoušek a Petr Levíček, roli Ducha frátera Barnabáše Miloš Horák a Jiří Sulženko.

Veřejná generální zkouška proběhne 22. května od 18:00 hodin, premiéry 24. a 26. května a reprízy 1. a 16. června 2024.

Foto: Zdeněk Sokol, Serghei Gherciu